Historie energetických cvičení
Vznik energetických cvičení ( čínsky qigong ) má opravdu tisíciletou tradici. Byť zde uvádím čínský název Qigong, musím zmínit, že to ovšem nebyla jen výsada východních kultur. Práci s energiemi více či méně využívali téměř všechny národy světa. Od amazonských indiánů, přes šamany, indiány severní Ameriky ( Inkové, Aztékové, Šošoni, Navajové, Lakotové, Šóniové, Ottawové a mnohé další kmeny ) a další přírodní národy severu, Keltové ( a především Druidi ), Germáni, Slované, Řekové, Římané, na jihu a na východě, Africké kmeny a národy, obyvatelé Austrálie, na Novém Zélandě Maorové, Filipínci, Mongolové, Tibeťané, Nepálci, Vietnamci, Korejci, Indové, Japonci, Číňané… Výčet by byl opravdu dlouhý. Už jen výčet těchto kultur naznačuje, že to není jen „nějaká utopie“ nějakých bláznů, ale seriózní použitelný prostředek k seberozvoji, ať už po duševní nebo fyzické stránce člověka.
Čína, která v tomto oboru hrála opravdu nejvýznamnější roli, dokázala tyto principy přivést k dokonalosti, a především dokázala vytěžit z dlouhodobého studia přírody a přírodních zákonitostí. Hrála i neocenitelnou roli v rozvoji komplexního přístupu k člověku z hlediska medicínského, a brala člověka jako součást velkého vesmírného celku. Na těchto principech vznikla například všem známá akupunktura, která je stará už přes osm tisíc let ( dle nalezených starých akupunkturních jehel ). Na platformě akupunktury začal samozřejmě vznikat i systém práce s energií, jelikož sama akupunktura léčí právě tímto systémem – vyrovnání energetických disbalancí v těle člověka. Historické záznamy, které se týkají přímo práce s energií a její manipulace ( nepočítejme akupunkturu ), jsou staré přes 3000 let. Pojmy energií v těle člověka a mimo něj, byly známé už v době vzniku knihy „I-ťing“ nebo-li „kniha proměn“ právě z doby tisíc let před Kristem. Už v té době lidé začali využívat energií k sebeléčbě, a k seberozvoji. Od té doby se rozvinulo přes tisíc druhů energetických cvičení, které dnes známe. První písemné zmínky o konkrétních dechových a energetických cvičení, které se nazývaly Tao-jin, jsou v knize Chuanng-ti nej-ting Su wen ťiao-š ( základní otázky vnitřní knihy Žlutého Císaře ) staré přes 2.000 let.
obrázek znázorňující energetické dráhy těla
Mezi nejvýznamnější nálezy současnosti v oblasti tělesných a energetických dechových cvičení, bezesporu patří „hedvábné svitky“ objevené v hrobkách z období dynastie Západní Chan ( 206 let př. Kr. – 24 let po Kr. ), které zobrazují ženy i muže v rozličných cvičebních pozicích. O „Wej-čchi“ nebo-li „ochranné energii“ se také zmiňuje Čchao Juan-fang, lékař pocházející z dynastie Suej ( 581 až 682 ), kde popisuje, jak se člověk může léčit pomocí uvolněné energie nebo přijímání energie pomocí dlaní.
čínský znak pro „čchi“-energii, kaligrafie
A nakonec ještě rád zmíním všem dobře známou jógu, která pochází s Indie. Jóga ( je stará též přes 8.000 let ) rozvinula podobný způsob práce s energií v podobě dechových cvičení „Pránajama“. První zmínky o těchto cvičeních jsou již v Bhagavadgítě, kde jsou popsány 4 hlavní systémy jógy. Samotné slovo Pránajama, je složeno ze dvou sanskrtských slov, kdy „prána“ má tři významy – dech, energie a život, a „jama“ je kontrola nebo taky ovládání. Systém pránajamy je práce s energií dechu a jeho přímým ovlivňováním tělesných funkcí v těle člověka. Též můžeme říci, že pomocí energie dechu, se naučíme ovládat, stabilizovat a působit na své tělo zevnitř i vně.
Dalo by se o tom psát dlouho a napsat mnoho. Ale myslím, že je lepší si to vyzkoušet, a když to je kolem nás, tak se to naučit používat. Jdete do toho se mnou ?